Květinové zákulisí: jak vám domů doručujeme květiny?

Kliknete na "Odeslat objednávku"

Květiny jsou v košíku, adresa zadaná, vzkaz napsaný… Už zbývá jen kliknout na Odeslat objednávku. Ale co se děje pak? V tom se dá do pozoru náš objednávkový systém. Ten přidělí vaší objednávce číslo a odešle ji k autorizaci našim kolegyním, které zkontrolují správnost adresy, telefonu a vzkazu.

Pokud je vše v pořádku, pošlou ji kolegyně dále do systému, kde čeká na svůj den D – tzn. na den před doručením, kdy se v systému automaticky přeřadí do sekce K zabalení. Naše krásné a šikovné kolegyně na logistice tak ví, které kytice je třeba připravit na zítřejší cestu.

Jakmile mají hotovo, umístí kytice do určeného regálu, kde už je čeká poslední noc. I tady jsou po celou dobu v chladu a tmě, aby neztratily svou krásu a čerstvost. Současně se v systému Vaše objednávka přesune do kategorie Zabalené. A v ten moment nastává to správné rodeo.

 

 

Doprava květin a čas doručení

Jak zařídit, abychom odbavili a vyřídili během jednoho dne co nejvíce objednávek? S tím nám pomáhá chytrý software. Po 17. hodině se uzavře možnost objednat květiny do druhého dne a pak začíná to slibované rodeo.

Software začne pracovat na plné obrátky a každé objednávce přidělí čas, kurýra a trasu. Vám pak přijde po 19. hodině SMS s informací, kdy za vámi přijedeme.

Systém je nekompromisní, nedává prostor pro zahálení anebo změnu objednávky. Zkrátka od domu k domu, z kanceláře do kanceláře, vše se musí stihnout rozvést.

Právě proto není v našich silách zaručit čas doručení ani změnit adresu.

Což je ale nakonec dobře. Představte si, kdyby vaše partnerka dostala růže o dvě hodiny později jen proto, že jiný zákazník chce doručit kytici do Berouna, a ne do Brandýsa.

Nakonec je to takhle lepší, no ne? :) V den D kurýři naloží květiny do auta, vyrazí za obdarovanými, těsně před předáním jim zavolají, předají květiny se vzkazem a jedou o dům dál.  Zní vám to jako rutina? To byste se divili :)

Ztracený kurýr i naštvaný Azorek

Co by byl život kurýra, kdyby se alespoň jednou v životě neztratil. A kdo jiný za to může než technika, jak se říká. V jednom takovém případě tomu opravdu bylo. A to, když navigace poslala našeho kurýra přímo do středu rybníka.

Jak se pak ukázalo, doručit ji měl do domku za rybníkem, ke kterému však podle navigace nevedla žádná cesta.

Nejčastěji se však naši kurýři potýkají s ne příliš přátelskými pejsky za plotem (a prý že práce kurýra je sedavé zaměstnání, to byste se divili). Neméně často řeší případy hodné Sherlocka Holmese.

A to, když mají doručit kytici nic netušící babičce, která kurýra považuje za podomního prodejce a dělá, že není doma (a cizí telefony samozřejmě nezvedá). Často ani nereagují objednatelé, aby se s babičkou spojili.

Rozlousknout takový oříšek nebývá lehké, ale naštěstí každý takový příběh má dobrý konec (zakončený pozváním na kafe od babiček) a každá kytice se dostane ke správnému majiteli.

V souvislosti s tímto tématem by vás mohlo také zajímat: